Bezmoc s krycím názvem alkohol

22. května 2018 v 23:52 | Lyrithra |  Nezařazeno
Mami, proč se to stalo? Proč tenkrát a proč dnes... Proč vy, nejbližší, u kterých člověk hledá ochranu a bezpečí, proč se opíjíte?

Tenkrát u známých na Moravě, pamatuješ na Jardu a jeho sklípek, mami? Všechny ty dlouhé roky, co jsme tam jezdili, byly v pořádku, ale jednou se to jaksi vymklo kontrole. Bylo mi kolem deseti let. Ležela jsi v trávě, chtělo se Ti zvracet, brečela si, že chceš za rodiči a já tam u Tebe seděla, hladila Tě ve vlasech a snažila se Tě uklidnit. Potom Tě Tvůj přítel dotáhl na faru, kde jsme spali. Ségra Tě umyla nějakou mycí houbou a Ty ses smála, že je to želvička. Nikdo mi nechtěl vysvětlovat, co Ti je. Nechápala jsem to. Netušila jsem, co se děje. Šlo se spát a Tobě bylo stále špatně, budila ses a Tvůj přítel se o Tebe staral. Nemohla jsem usnout. Tak moc jsem se o Tebe bála. Prosila jsem Boha, aby si neumřela. Ta bezmoc... Nakonec jsem se umodlila k spánku.

O pár let později jsem potkala fajnového kluka a víš, co? Bylo to to samé. Nesnášela jsem, když byl v jeho blízkosti alkohol. Už jsem to chápala. A věděla jsem, jaký je on. A ano, je to to samé. Strach o něj, protože nikdy člověk neví, co se stane. Zvlášť ne, když je poblíž alkohol. Stejný nevyčíslitelný strach a bezmoc. Že by přenesené vzorce?

A dnes, mami? Řekneš mi k tomu zítra něco? Těžko soudit. A mám na to vůbec právo? Má na souzení vůbec právo někdo jiný než On? Už tři předešlé noci jsem strachy z cizích bytostí nemohla usnout. Bojím se, co bude dneska, když jsem navíc požádala bratra, ač ne pokrevního, o pomoc. A do toho se Ty opiješ? Celá flaška vlašského ryzlinku a nic nedává smysl, že? Proč by si jinak se vším v koupelně házela, nechala rozsvíceno v prádelně, v kuchyni neuklidila zacákanou plotnu a nechala válet se po zemi špagety? To není Tvůj styl. Ty musíš mít vždy naklizeno, s věcmi se nesmí házet, protože si jich člověk musí vážit a podobně, že? A pak ten telefonát svému ex, následně svému současnému příteli a taky ten hysterický záchvat pláče, při kterém ses začala dusit... Tak co, zameteme to pod koberec?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama